Na háčku: propínací svetr podle Yarn Inspirations/On the hook: Simpe V-neck YarnInspirations Cardigan

Poslední rok trávím obalená psími chlupy a jediným novým kusem oblečení který jsou si za těch uplynulých 12 měsíc koupila jsou pracovní boty. Svůj nový svetr, který mně zabavil na celé první tři měsíce roku 2021 jsem tak vlastně měla na sobě jen kvůli focení pro tenhle příspěvek (abych pak nepoužila ani jednu fotku, protože polovina jich byla rozmazaná a druhá polovina měla v pozadí kompost na zahradě, a ostnatý drát). Je to třetí svetr, který jsem si sama uháčkovala, ale z těch tří je první, který se skládá ze samostatných dílů s tvarovanými průramky a rameny a taky první s knoflíkovými dírkami. Příze pochází ze starých rodinných zásob a není to nic moc. Místy mi připomínala rozedranou magnetofonovou pásku. Ale pro účely začátečníka naprosto postačující. 

Návod je zde k dispozici zdarma (ale pouze v angličtině). Já udělala několik změn. Předně jsem se (poté, co jsem rozpárala tři pokusy) rozhodla ignorovat míry pro délku spodních lemů a rukávů. Jako pomoc jsem si ze skříně vytáhla podobný propínací svetr, který mi dobře sedí, a délku lemů jsem uháčkovala podle něho. V dalším kroku, kdy se začne háčkovat první řada krátkých sloupků jsem pak prostě ignorovala počet udaný v návodu a do každého stehu jsem uháčkovala jeden krátký sloupek. 

Co se týče vzoru, který spočíval v podstatě jen ve střídání krátkého a dlouhého sloupku: pokud jsem řadu končila dlouhým sloupkem začínala jsem následující řady 2 řetízkovými oky (ne třemi jako bylo uvedeno v návodu). V případě toho, že jsem končila krátkým sloupkem jsem zahajovala následující řadu klasicky - 1 řetízkovým okem. Trochu jsem ignorovala instrukce pro háčkování rukávů a nakonec mi to se štěstí vyšlo jen tak tak. Rukávy jsem totiž  musela hodně prodlužovat (na 56 cm celkové délky, pro velikost M), opět jsem se držela svetru, který mi dobře sedí. Ostatních rozměrů uvedených v návodu jsem se držela, ale myslím, že je přeci jen lepší je porovnat s nějakým dobře padnoucím svetrem z vaší skříně. Ten zbytek, včetně háčkování knoflíkových dírek mi přišel už velmi jednoduchý. Díly jsem k sobě sešívala pomocí tupé vyšívací jehly, ale můžete je i sháčkovat. 

I spent last year mostly covered by dog hairs. I have only bought a new pair of work boots since March 2020 (okay, maybe a few other things). Sadly, I haven't got any opportunity to wear my new cardigan yet. It's my first big homemade project in 2021, and so far I have only worn it in order to take a photograph for that post. 

It's the third cardigan I've crochet, but the first one which consists of a single back and front piece and also the first one with buttonholes. I didn't have better yarn. In fact, I rummage this in my mother's craft supplies. It turned out quite good in the picture, but sometimes it reminds me of a rather scruffy cassette player tape. 

The tutorial is available here. But I have to admit, I didn't follow it line by line. I had tried it three times but the proportion seemed to turn out very weird. So, finally, I used one of my old cardigans as a reference. I ignored the measurement given in instruction and use the measurement of my reference cardigan for the length of the hems. (And later for the length of the sleeves too.) I also ignored the given amount of the single crochets,  which you are supposed to place evenly across the long edge of the hem. Instead, I crocheted one single crochet into every single stitch along the edge.

The pattern is simple: you just alter single crochet and double crochet. I made only two chains for the turn when I ended the row with double crochet (not 3 chains as it was written down in the instruction). I also ignored the instruction for the sleeves and finally I was lucky to complete the cardigan properly. As far as I am concerned, I have to lengthen all the pieces- both front and back and of course sleeves (my sleeves finally measure 56 cm). The rest (even the buttonholes) was easy-peasy. I used a tapestry needle for the completation of the cardigan.

Soundtrack: What In The Wold (Rory Gallagher)