Ze starého nové: Košile/Upcycle Inspiration: Shirt

V tomto příspěvku bych vám ráda ukázala, jak lze proměnit obyčejnou košili. Nemusíte na to ani disponovat příliš velkými krejčovskými dovednostmi. 

For the simple English summary, scroll down the page.

Na tento projekt budete potřebovat pěknou košili s neotřepanými manžetami a límečkem (což jsou přesně ty části oděvu, které většina návodů podobného ražení odstřihuje či páře hned v prvním kroku). Vlastně bych měla zdůraznit, že na počátku všeho stála právě pěkná košile. Vyhrabala jsem jí v hrabárně, přesně v tom typu obchodu, kde se můžete prohrabovat oblečením ve velkých drátěných koších a prodává se na váhu, a zakoupila jsem jí s tím, že jí jistojistě využiji na nějaký ze svých projektů. I kdyby z ní měla být nákupní tašku nebo podšívka do kabelky. Pak jsem si jí ovšem vyzkoušela, a bylo mi jasné, že z téhle košile podšívka do tašky nebude. Rozhodl také její skvělý stav, a to že mi velikostně poměrně sedla (oversize efekt je záměrem). 

Kromě košile budete potřebovat ještě dostatečně dlouhý a asi 8 až 10 cm široký pruh látky.  Původně jsem chtěla mít tunýlek viditelný na líci oděvu, ale protože jsem doma neměla žádnou ladící látku (šila jsem v době nejtužších koronavirových opatření, takže jsem byla ráda, že se mi v supermarketu ve městě podařilo sehnat nitě do šicího stroje), použila jsem dva zbytky bavlněných látek a tunýlek jsem umístila na rub. Pruhy měly na šířky asi 8 cm a délku jsem upravila podle rozměrů košile až poté, co jsem je přišila na rub oděvu. 

Další mazaný trik spočívá ve využití již existující knoflíkové dírky. Potřebujete totiž vyrobit nějaké otvory, kterými protáhnete vhodnou stužky, nebo chcete-li vázačku, která je vlastně tím nejdůležitějším prvek celého oděvu. Náhoda tomu chtěla, že jeden pár – knoflík/dírka se nacházel zrovna v místě mého pasu. Knoflík byl tedy odstřižen a na jeho místě vznikla druhá knoflíková dírka, jen neslouží knoflíku, ale je jí protažen druhý konec stužky. 

Pruh po tunýlek jsem našila až po vyřešení výše zmíněného problému s knoflíkovými dírkami. Začátečnicím doporučuji si látku ke košili nastehovat, já si jí jen našpendlila, Tunýlek patří rubem k rubu košile, prošívala jsem po líci oděvu! Šila jsem pomalu a hmatem jsem kontrolovala, jestli opravdu prošívám látku tunýlku i košile. A také jsem tunýlek nepřišívala najednou. Nejprve jsem si ho přišpendlila na záda košile a až poté jsem ho přišila na přední díly. Konce tunýlku jsem začistila, až když jsem měla většinu tunýlku přišitého. Při přišívání na přední dílky jsem si nechala na obou koncích asi 5 cm rezervu, následně jsem upravila délku tunýlku, okraj zahnula asi 2 cm do rubu, přišpendlila na knoflíkovou légu a celé jsem to prošila. Stužka je z odloženého pyžama, pro začátek rozhodně doporučuji použít něco hotového koupené, než zkoušet svou trpělivost ještě šitím vázačky. Protažení vázačky pomocí spínacího špendlíku bylo už jen třešničkou na dortu.

Zlí jazykové mohou namítnout, že to, co jsem ušetřila na košili, jsem utratila za přívěsek od Steampunk studio. Pravdou, je že ač ho mám teprve krátce využila jsem ho tolikrát, že když jsem si vypočetla cenu za jedno nošení, dostala jsem se na 40 Kč, a to pevně věřím, že se časem dostanu na ještě nižší hodnotu. Co se týče košile, tam se cena za jedno nošení pohybuje už v řádech haléřů. 

Jo, vím, že modelka ze mně nikdy nebude. Nemusím dodávat, že to byla jedna velká improvizace rozuměj samospoušť u svatého Matěje v polední pauze s absencí jakéhokoli makeu-pu a hairstylingu. 

This upcycle shirt is an absolute and finest example of improvisation Made from a second-hand garment with supermarket-bought sewing threads and drawstring from old pajamas trousers, it shows exactly how I sew back in these difficult March lockdown times. It all began with one man's shirt rescued from the cheapest and maybe scariest second-hand shop you can ever imagine. (If not anything else, the sign informing customers about the methods of disinfection including exact amounts of chemicals used, is enough for most people.).  I usually use these shirts as a material for aprons, shopping bags, or as an interfacing material for summer handbags. But then I try this particular shirt on, and I knew it would not end up like another shopping bag. Oversize fit is an intention. 

Originally, I had quite different plans when I started working on that very shirt. I was thinking about a visible tunnel for the drawstring,  but didnť have any matching fabric. So I placed the tunnel to the wrong side of the shirt to make it invisible. I cunningly use the existing buttonhole and replacing the button with a second buttonhole, which makes a perfect hole for the drawstring. I suppose that tha main trouble will be to find a nice shirt. Avoid anything with damaged and worn-out collars and cuffs. 

Besides the several pictures from the process of making the garment, I also include a picture of a horse necklace made by Steampunk studio. My collection of old watches and other rummage is slowly growing, but haven't plucked up the courage to dive into steampunk yet. 

Taking photos for this post was also one big improvisation. I made it during the lunch break at Saint Matěj Church with big help of my old Canon camera and a self-timer.