Gobelínka/Embroidered bag

 

Před dvěma roky v červnu jsem konečně dokončila malý gobelínek, který mi doma ležel ... no, přiznejme si to skoro dvanáct let a byly na něm vyšité celkem asi čtyři stehy. Měla jsem po bakalářských státnicích a měla jsem pocit, že mám v hlavě úplné vzduchoprázdno. Chuť na nějaké náročnější kreativní projekty nebyla vůbec žádná (ne, že bych to nezažila každé zkouškové, ale po dvou dnech to bylo pryč), nedokázala jsem se donutit ani ke čtení. A trochu opicoidní vyšívání podle předlohy se ukázalo být téměř jedinou věcí, u které jsem byla schopná vydržet. Po týdnu vyšívání se mi naštěstí nápady zase pomalu začínaly vracet. Se čtením to bylo horší. První opravdovou knihu jsem přečetla až měsíc po oněch zkouškách a byla to divadelní hra Svatá Jana. Ale zpátky ke gobelínku - věděla jsem už od začátku, že jestli ho někdy dokončím, nechci z něho mít další obrázek do obýváku. Cesta k nápadu nakonec nebyla tak trnitá, ovšem trvalo to další rok, než jsem se dostala k vlastní realizaci.

 

Tenkrát jsem si totiž vzpomněla na fotky obyvatelů jednoho mexického maloměsta, z jednoho starého čísla National Geographic, které jsem  našla při úklidu na půdě. Měli na sobě džíny a tradiční pestrobarevné vyšívané pončo... A i já jsem chtěla vytvořit něco podobného - kousek, který dá vyniknout tradičnímu řemeslu, ale zároveň se nebudu muset měnit v prvorepublikovou dámu, abych ho mohla nosit, zkrátka něco, co co si budu moct vzít  i k těm mnohými nenáviděným džínám. A tak vznikla moje verze gobelínky.

 

Prvním krokem bylo zasadit výšivku zasadit do látkového rámu. Pro ty, co se věnují patchworku je to asi rutinní technika, já jsem se svým prvním pokusem docela bojovala. Jak si můžete povšimnout, materiál použitý na tašku je recyklovaný - tmavší látka je z mých nedávno odložených riflí a použila jsem jí i na zadní část tašky a na ucha. Světlejší pruhy na horním a dolním okraji jsou ze zbytku jiných riflových kalhot.

Podšívka tašky je z odložené košile ze směsi polyesteru a bavlny. Košile byla tak ohromná, že jsem ze zadního dílu zvládla nastříhat oba podšívkové díly tašky a stejně tak oba podšívkové díly na ucha.

 

 

 

Yesteryear June I managed to finish one particalur piece of tapestry. I had it tucked underneth the fabrics and other creative tools for ... I daresay 10 or 12 years and before a started seriously working on it last year there were barely four stitches done. Two years ago, I succesfully passed through my bachelor final state examinaniton and I felt complety empty-headed. And without any creative ideas in my head and the unability to concentrate on reading just turned my attention to that very tapestry. Fortunately, the creative ideas started coming back slowly after a week of embroiding, but with my appetite for reading, it was much worse. I wasn't able to read a single book for a whole month which passed since the exams and the first book I managed to read then was play Saint Jane by G.B. Shaw. But back to the tapestry - since I had started working on it I was sure I din't want another tapestry for the walls of a living room. The idea came soon, but the road to its realization was a bit lenghty.

 I have always admired old gobelin handbags. On the other hand I didn't want to simply copy the old patterns. I admire old crafts and tradition, but don't want them just to be preserved for other generations I would like to see them alive in next generations. That's why I was so impressed by the photograps of Mexican villagers I saw in one of the older issue of National Geographic. Denim and traditional embroided cloths represented exactly what I had in my mind - mix of traditional craft and changing times. And I wanted to create something similar, a handbag which I can wear with jeans without a need to look like a first republic lady, if you know what I mean.

First task was to sew the denim frame. It was rather a fight, but I suppose that for experienced patchwork makers it would as easy as ABC. I also recycled, in fact, almost all parts of that handbag are recycled. The darker stripes of denim are from my old jeans and the lighter from another pair of worn-out trousers.

Lining - also recycled. The pink fabric in the second picture comes from a shirt. It was made from the mixture of polyester and cotton and did a good job. The shirt was so big that I manage to cut both pieces of lining and also hangers.